Chování dětí s Downovým syndromem

U všech dětí i dospělých s Downovým syndromem je úroveň rozumových schopností doprovázena mentální retardací, která je dle jedinců různě hluboká, s rozmanitými specifiky. Dle výzkumů bylo prokázáno, že úroveň hodnot IQ klesá od ranného věku zhruba do osmi let věku dítěte. Hodnoty IQ jsou u mužského pohlaví daleko nižší než u pohlaví ženského, pokud však dítě vyrůstá v rodině jeho IQ se zvyšuje.

Vývoj dětí s Downovým syndromem probíhá ve své podstatě téměř normálně, ale jeho proces je samozřejmě daleko zdlouhavější a pomalejší. Jelikož je jejich chování podstatně odlišné od chování zdravých dětí, vyžaduje jejich výchova specifický přístup a láskyplné chování nejlépe vlastních rodičů. Chování dětí s Downovým syndromem neodpovídá ani jejich věku ani tělesné zdatnosti, jejich vývojová stádia jsou značně opožděná.

U dětí s Downovým syndromem se dle jejich psychiky utváří různé typy chování, které je spojeno s motorikou. Jedna skupina dětí vykazuje velmi živé, až hyperaktivní chování, z ničeho nemají strach, před ničím nemají zábrany. Své okolí se snaží velmi podrobně prozkoumat, jakmile mají možnost na vše se snaží vylézt. Druhou skupinu tvoří děti pasivní, k jejich pohybu je nutná motivace a stimulace, nutno vytvořit jim takové podmínky, ze kterých budou mít radost z pohybu.

Děti s Downovým syndromem trpí poruchou jemné motoriky, která je výrazná a projevuje se zpravidla v sebeobsluze, při skládání stavebnice, při malování nebo jiných ručních pracích. Na základě výše uvedeného bychom se měli snažit děti motivovat, dávat jim takové úkoly, které zvládnou, poté je odměnit potleskem nebo pochvalou. Od jednodušších úkolů postupně přecházet k úkolům složitějším.

Děti postihnuté touto chorobou velmi obtížně zápolí s technikou řeči, zde je nutné vyhledat pomoc zkušeného logopeda. Řeč se zpravidla začíná vyvíjet až kolem 6. roku věku dítěte, v některých případech existují i výjimky, a to směrem nahoru i dolu. Rozvoj řeči vyžaduje správné dýchání, nutnost pasivně pochopit řeč, což stimulujeme obrázky nebo různými zvířecími zvuky. Na základě důkladných cvičení je dítě schopno začít, kolem šestého roku svého věku, jednoduše mluvit.

Ranná péče o děti s Downovým syndromem pozitivně ovlivňuje jejich vývoj, u novorozenců se využije jejich vrozený potencionál, čím se dosáhne do budoucna mnohem lepších výsledků. Sociální schopnosti těchto dětí jsou poměrně vysoké, velmi dobře jednají s ostatními lidmi, snaží se dodržovat základní naučená a osvojená pravidla, avšak se zcela nedokáží přizpůsobit novým situacím nebo výrazným změnám.